In memoriam

Fríský kůň je moje nejoblíbenější plemeno. Nikdy v životě by mě nenapadlo jen pomyslet na představu, že bych si někdy mohla na fríse sednout. A už vůbec by mě nenapadlo, že se budu moci o něj starat a pracovat s ním. A toto přání se mi splnilo v podobě dvou fríských klisen Justine  a Rosa H (Amálka).

Tyto dvě kobyly pro mne nejsou důležité pouze tím, že jsou plemene fríský kůň. Já jsem si je také zamilovala hlavně pro jejich milou povahu, lásku a trpělivost. Tímto bych jim chtěla moc poděkovat za to, že vytrpěly moje jezdecké začátky a chyby a že byly a jsou mými jezdeckými učitelkami. A také bych chtěla poděkovat jejich majitelce Evě Drozenové za to, že mi umožnila se o ně starat a jezdit na nich. Oběma bych chtěla do života popřát, aby se měly dobře, byly milovány a mohly být celý den na pastvě, kterou obě tak milují.

A protože jsem jim vděčná opravdu za hodně, ráda bych vám o nich napsala něco více. Amálka byla mou první jezdeckou učitelkou a Justinka mě naučila nebát se a pracovat s koněm a vychovávat ji ke spolehlivému jezdeckému koni.

Foto: B. Satranová