Kupodivu noc byla celkem v pohodě a tak nás malá ráno nemile překvapila, vstala už v 6:00. Dá rozum, že jak se malá hlasově projevila, tak jsem vstal já. Páč od půl noci je šéfem prdelka. Záměr byl jen ji pohladit a nechat spát dál, ale jak jsem se chtěl vzdálit, tak spustila končertýno. Neváhal jsem a beru dítě do náruče, aby máma mohla ještě aspoň hodinku spát. Když odcházím, tak slyším:"Tak takhle ne, ta malá musí spát" říká máma, ale na to Amálka koukne na skříňové zrcadlo a začne na svůj odraz v něm zběsile mávat. Je jasné, že je po spánku a tak odcházím s malou do našeho dětského koutku v obývacím pokoji. Musím podotknout, že bych býval spal, ale malá byla proti.

Mám štěstí, protože je moc hodná a hraje si a povídá si s našim domácím duchem Michalem.

Musím se pochlubit, že jsem použil Feeder,takové bezpečné krmítko pro děti. Malá ještě nejí kousky a tak jsem jí naplnil krmítko jablkem, aby se nám neudusila. Vypadala nadšeně a hezky si jablíčko pocucávala. Hodina hrozně rychle uběhla a máma se chystá po roce do pracovního procesu. "Dáš si čaj?" "Ani ne. Dám si kakao." Ok, fajn. Máma ze sebe udělala ženskou a je nachystaná a celkem v pohodě. Ještě pusa, velké pápá a klapnutí dveří.

Tak, malá dámo, a jsme sami. Jakoby nic se malá usměje a začínáme si hrát. Čteme si lepolero´Když jsem já šloužil to první léto´. A abych to oživil, přidávám svůj kokrhel hlas. Kolem desáté je malá celkem unavená a tak jsem ji chtěl dát najíst a uložit na kutě. Vše klaplo, až na jídlo. Jasně naznačila gestem ručičky, že na jablko se sušenkou kašle. Jablko je její oblíbené ovoce a má ho ráda. Po odmítnutí svačinky tu naši prdelku ukládám a než řeknete borůvkový koláč, tak spí. Tak co s časem, tatínku? No co, v kuchyni ti kape husička od vodovodní baterie. Furt nebyl čas, tak šup,šup. A když jsi v tom, tak posbírej prádlo a dej kuchyň do cajku. No jo, to je pořád myšlenek co udělat a přitom jsem mohl lenošit na Netu. Kouknu na hodinky a žaludek naznačuje, že je fajn, že jsem od 6:00 na nohou, ale že by taky něco snědl. No jo, vždyť já jsem ještě nejedl. Hodlám to rychle napravit, ale na vaření není čas. Tousty a kotel čaje to bude fajn. Je 11:00 a slyším prdelku. Ale jak to? Vždyť měla spát alespoň 2 hodinky. No jo, tak si jdeme hrát.

Když jsem si pro malou přišel k postýlce, tak jsem trochu znejistěl. Má nějaké vodové oči  .To nevypadá moc dobře. A začíná mít nudli nebo se mi to jen zdá? Dobrá nálada prdelky je ta tam. Obrat o 180 stupňů. Hledám odsávačku, protože tu budu asi potřebovat. Amálka je nevrlá a kníká o sto šest. To je ale blbý start. No co, alespoň potrénuju krizové situace. Přemýšlím, kampak jsme dali tu super věcičku. Používáme takovou tu, co se dá připojit na vysavač. Taky dobrá věc, i když Amálka to zatím neumí dostatečně ocenit. Docela se se mnou pere. Má opravdu sílu na to, že je jí 9 měsíců. Nicméně něco málo jsem odsál, ale dobrý pocit z toho nachlazení nemám. Její oči jsou opravdu oči nemocného. Tak se uvidí.

Á, mamka přišla z práce. Oznamuji jí mou domněnku. No to snad ne. Ale jo. Malá vypadá opravdu hodně nachlazeně, ale na mamku se směje. Hlavně, že nemá teplotu. Tak o tom žádná.

Chystali jsme se ven, ale vzhledem k počasí a Amálčinu stavu jsme se rozhodli zůstat doma. Nemá cenu riskovat. Kamču čeká nákup a mě žehlení. Budu se snažit uspat malou, protože je unavená, ale nevím, nevím. První pokusy ztroskotaly.

K večeru jsme prožili krizovku. Malá usnula chvíli před příchodem maminy a vydržela spát celých 40 minut. Když se probudila, vypadala o moc líp, ale netušili jsme, že bude zase velká změna. Najedla se a začala se zase hrozně žmolit. Oči, nos i uši. Nejvíc to bylo vidět na oku, které jí oteklo a bylo rudé. Tak jsem si v duchu říkal: "No nazdar. Vítej na reálné rodičovské dovolené, ale jsi chlap a nějaké nachlazení tě nerozhází, no ne?" Ale rozhodilo. Malá ke všemu dostávala záchvaty vzteku a vážně to bylo trošku o nervy. Hrozně mně jí bylo líto a chtěl jsem jí pomoct nebo alespoň utěšit, ale nedala se lacině. Byl to boj. Teď je 22:00 a snad usnula. Jsem nedočkavý jaká bude noc, hlavně všechny blechy na pomoc.

Tak zase zítra.  Možná taky nevypadám moc zdravě.

Ahoj všichni na téhle stránce,

uběhlo několik hodin a jeden den a jsem tu zase. Po úvahách jak a kdy že se bude tenhle deník psát, jsem se rozhodl, že budu psát jednou týdně. Ne snad z lenosti, ani z nedostatku času, ale je to pro vás a pro Amálku, až povyroste a začne číst. Kamča říkala, že to nemá být dlouhé a rozhodně ne každý den. Dobrá tedy. Jestli jste se dočetli až sem, tak děkuji, a když budete mít připomínky, budu psát častěji. 

Máme tuším 4. ledna. Začátek roku u nás doma rozhodně nebyl ve znamení pohody díky nachlazení prdelky. Hlavně včerejšek se nepovedl. Malá byla opravdu vyřízená a z nosu a očí jí teklo jako vodníkovi. K tomu se přidala zvýšená teplota a hnedle jsme měli plné ruce práce. Ráno jsme podali Pandí mol (Panadol). To píšu jen pro ty, kteří by snad chtěli shánět Pandí mol. Nevím, kde na tom byla, ale Kamča má zajímavý medikament, a tím je mateřské mléko. Normálně ho té naší holce kapnula do obou nosních dírek s přáním "Běž rýmo pryč".Trochu to připomínalo woo-doo, ale přiznávám, že když by to zabralo, tak proč ne. Řeknu vám, že nejhorší je vidět, jak dítě trpí. A tak mě napadá, jak jsou děti křehké a kolik si zaslouží lásky. Bylo mně malé hrozně líto, ale měl bych si zvykat, protože tohle je jen rýma a to jsem nevěděl, co nás čeká večer.

Protože se malá žmolila, dali jsme ji asi ve čtvrt na pět do postýlky, aby si odpočinula a malinko se prospala. Očekávali jsme, že bude spát tak 35 minutek a ejhle spala jako špalek, až do šesti. To byla předzvěst, že nám nepůjde do postýlky dříve jak před devátou. A bingo. V jedenáct měla oči jak angorák, unavená a zpruzelá a ne a ne usnout.

Hotové hell (peklíčko). Do toho všeho Kamča, která chtěla spát, protože ráno vstávala. Chudák malá usnula kole 23:45. A já? Já jsem seděl u počítače a dělil se o zážitky s kamarádem Petrem.

Za zmínku stojí i dobrej pomocník odsávačka hlenů. Jestli si někdo pamatujete, tak jsem psal, že máme tu s nástavcem na vysavač. Opravdu fajná věc. Jen kdyby naše odsávání nevypadalo jako zápas v řecko-římském zápasu. Malá je na lopatkách a to je tedy bod pro rodiče. Jenže schází to hlavní. Strefit se do nosu a ukončit tak zápas. Mysleli jsme, že malá bude snadný bodový zisk, ale je bojovnice a tak to bylo na několik kol.

Tak zase příště

5.1.2007 Neplakej veverko

Dny opravdu letí jak blázen a tak, když je vhodná chvilka, napíšu, jak bylo a jak je.Všichni jste určitě zvědaví, jak se daří naší malé prdelce. Musím zařvat, že je naprosto v pořádku. Asi třetí den po urputných bojích s odsávajícími rodiči se malá probudila s čistýma očima a bylo na první pohled vidět, že je z nejhoršího venku a že má zase ze všeho radost. Až na malý detail. Sotva jsem se probudil, ucítil jsem známou strnulost a bolest krční páteře. A co to mám s očima. Ne že bych snad viděl každým okem jinam, ale byly zarudlé a vodové. Sakra. Jsem to chytil. Co teď? Mamka se jen koukla do stropu a říká: "Hlavně ať to nedostane malá nebo já" No jo. Budu dělat, co můžu. Bohužel nejsem ten typ člověka, který jí prášky jako lentilky a raději se léčím po svém. Čaj s citrónem a kapkou rumu neuškodí. Na to Kamča: "Já si myslím, že ten rum dopila Martinka". A má pravdu. Našel jsem jen prázdnou láhev. Ještě že máme ten *****koňak Cartel. Jen se musím smát, protože pochybuji, že si někdo obsah láhve za 899.-kč leje do čaje. No a co. Já alkohol moc nepiju. Byla to taková malá domů od jednoho z mých šéfů. To jsem jednou přišel na naši hotelovou restauraci v hotelu Coskolo a tam se jen tak tajně rozdával Cognac (Koňak). Tady máš, Tome. Ale já nepiju. No tak ber přeci, to se vždycky hodí, říká kolega, který se se stejnou lahví mazlí jako já s naší malou. A dostanu na to papír přes vrátnici? Tome.....buď dnešní. A co security? Musíš si poradit. No to jo, ale jak? Následuje smích a v očích hrají ďábelská světýlka. To jen pro představu, jak jsem k oné láhvi přišel.

Kamča s přáním hezkého dne odešla do práce a my dva jsme se snažili nějak proplout mezi mořem bacilů, které mnou procházeli. Ze začátku šlo všechno tak, jak mělo. Malá si hrála a já dělal to, co bylo třeba. Vše začalo tak kolem desáté hodiny. Prdelka byla taková nějaká nevrlá, což jsem mohl předvídat, protože jsem se jí nevěnoval naplno. Bohužel to ani nešlo. S představou, že by se to nachlazení přeneslo znovu na Amálku, jsem se držel opodál. Co chvíli jsem kýchnul a z nosu mi teklo jako z vodovodu. A také bolest hlavy spolu s krční páteří nevytvářely tu nejlepší atmosféru uvnitř mé nervové soustavy. Stalo se to, co se stát nemělo. V deset hodin jsem připravil dětskou kaši s jablky a přidal jsem tam jemně rozsekané jablko a snad hloupost mi našeptala: "Dej tam trošku medu, je to určitě zdravé a malou to ochrání." Tak jsem tam opravdu přidal kapku, a podotýkám kapku, medu. Malá hezky papala a já měl radost, že nám to jde. Jenže hned jak dojedla a já ji otřel pusinku, kde měla onu kaši, zůstal jsem, jako když vás někdo opaří. Malé se udělala nějaká alergická reakce v oblasti pusinky a vypadalo to dost hrozně. Začal jsem vyvádět. Bylo mně zle, malá vyrážku a do toho začala poplakávat. Prostě panika. Co bude s malou? Co řeknu Kamile, když vím jak prožívala náznaky atopického exzému.Prostě jsem nevěděl co mám dělat. Víte, nejhorší na tak malém dítěti je to, že vám neřekne:

"Táto, vole, med ještě ne." Všechno děláte, protože si myslíte, že je to tak správně.  Nicméně jsem pusinku omyl vodou a natřel krémem.  Se ví, že ne krémem na boty. Normálním co používáme pro Amálku. Do doby, než malou ukládám na odpolední spánek, zbývaly dvě hodiny. 

Bylo mně blbě fyzicky i psychicky. Amálka byla taky nevrlá a nevěděla, co chce. Jestli ležet nebo sedět, no prostě hrůza. Bohužel v momentě, kdy já se snažil, aby nedostala žádný bacil, ona sama si všechny pro ni dostupné předměty strkala do pusy. Nezvládl jsem to a řekl jí dostatečně nahlas, že je to hrůza, že si všechno strká do pusy a že to nezvládám a jiné voloviny. 

Malou jsem uložil a poslal email mámě:

Ahoj Kami,

No, dnešek nepatři mezi mé super dny. Rýma je v rozkvětu a tak se snažím k malé moc nepřibližovat, což malá nechápe. Od krční pátere me bolí hlava a otáčení se moc nezlepšilo. Dnes jsem tak trochu zoufalec. Amálka snědla 80tku tý kaše s jablkem :) ,ale nevím co budeme dělat s tou její zvědavostí. Všechno si strká do té svoji pusinky :(.Ted jsem ji dal do postýlky a už spinka. Venku je zase vítr jako prase. Alespoň tady u nás ve Lhotě:). Těšíme se.

Tom

Odpověď:

To me mrzí, ze ti není dobře. Zkus si vzít aspoň Ibalgin, ať tě neboli hlava, Céčko a béčko na nachlazeni. Až přijdu domů, kapnu ti do nosu* :-) 

*myšleno mateřské mléko, a zase to woo-doo

Kamča

Jsem pyšný, že jsem se hnedle neprásknul. Úplně vidím Kamčinu reakci. A taky proč hned dělat paniku. Malá se probudila a byla úplně v cajku. Nikde nic. Ten kámen, co mi spadl ze srdce, jste museli slyšet i vy. Ale určitě jsem se z toho ponaučil a nebudu experimentovat. A taky je fakt, že musím být víc trpělivý.

Snad se ti to, Amálko, povede naučit mě tátu trpělivosti.