SEDMÝ MĚSÍC probíhal ve znamení papání. Po katastrofální generálce s rýžovou kaší následovala premiéra s klasickým mrkvovým pyré. No, klasickým. Maminka chce pro mimi vždy to nejlepší, takže ..... nakoupila bio mrkev, uvařila a přidala trošku mateřského mléka (prý miminko líp přijímá nové chutě, když v tom cítí známou chuť mateřského mléka, no nevím, u nás to nezafungovalo) a nastoupila s vydezinfikovanou miskou podávat oběd. Přesně dle návodu podala Amálce tři lžičky, dokojila a čekala na alergickou reakci. Strašák atop tu byl stále s námi a máma měla zmapované pupínky na Amálčině obličeji líp než Kolumbus Ameriku. A ejhle, dle mámy se alergická reakce na bezproblémovou mrkvičku přece jen dostavila. Amálka měla na obličeji lehkou nesvědivou krupičku, ovšem pro mrkev to znamenalo utrum. Další dny se opět plně kojilo. Za pár dní mámě přece jen otrnulo a začala opět zkoušet přkrmy. Tentokrát sáhla k uvařeným skleničkám od pánů Pihha a Mahi. Amálko, Amálko, dá-li pánbu, tak od ledna s tebou bude doma tatínek a konečně ti začne normální život. Tak zpět k sedmému měsíci. Jednu veledůležitou událost je totiž třeba zmínit. 1 den před koncem 6.měsíce se totiž Amálce vyklubal PRVNÍ ZUB. A to byl důvod k oslavě, zvlášť proto, že beruška to prořezání prvního zoubku skvěle snášela bez jakýchkoli teplot, špatných nálad či slziček. Je to šikulka !

Technické údaje po 7. měsíci provozu: 8150g (hmotnost), 68cm (délka), pravidelný režim: ANO; dovednosti: mluví - mama, baba, tata, dada; válí sudy, když ji posadíme, pár sekund sedí (neděláme to často, protože víme, že se to nemá). Ostatní události: druhá hexavakcína, nastřelení náušniček. Nové chutě: rýžová kaše, mrkev, brambor, brokolice, rýže, cuketa, dýně (tu miluje !)

Co říct k OSMÉMU MĚSÍCI. Modýlek nám začal vydávat neskutečně nepříjemné hlasité zvuky v poloze vleže. Amálka totiž objevila kouzlo sezení a chce sedět, chce sedět, chce sedět a dává nám to dostatečně hlasitě najevo. Z toho jde mámě hlava kolem, protože všeobecná příručka údržby modýlků mluví jasně: SEDĚT NESMÍ, DOKUD SE SAMO NEPOSADÍ. A to naše se hned tak samo neposadí, to je nám jasné. Do toho ta porucha spánku, se kterou si nikdo neví rady. Máma volala o pomoc do všech renomovaných servisů, ale marně. To ji ovšem neodradilo a pátrala dál a něčeho se přece jen dopátrala. Jen jsme se k tomu ještě neodhodlali. Máme totiž strach ! Co když má náš model paměť jako slonové ? Co když nám to vrátí, až budeme staří a nemohoucí ? Ta rada totiž zní: nechat řvát, až usne. Brrrr, jde mi z toho mráz po zádech. Mamča tedy zatím statečně 3-5x za noc vstává a ukončuje noční řev vložením mléčné žlázy do ústního otvoru toho našeho malého nočního tyrana. Na závěr ale něco pozitivního. S ranním svítáním totiž tyran mizí neznámo kam a z postýlky na nás mile volá naše krásná Amálka své sladké MAMAMA.

Technické údaje po 8. měsíci provozu: 8200g (hmotnost), 69cm (délka), pravidelný režim: ANO; dovednosti: žvatlá stále to stejné mama, baba, tata, dada; leží jak pecka, jen když ji něco moc zaujme, tak tam doválí sudy, stále dýl SAMA SEDÍ, ale neposadí se. Ostatní události: první pevný BOBEK (doteď řídká stolička po mateřském mlíčku), 2. ZUB. Nové chutě: hruška, jablíčko (zařadilo se mezi oblíbené), banán (chutná ji, ale zvrací nám po něm), hrášek, krůtí, kuřecí a telecí maso, vaječný žloutek, dětské sušenky Hami Safari

Spíme mizerně, všichni tři. Teda, táta a máma by i spali, ale ten noční tyran je tu stále s námi. No, celkem vzato, moc jsme toho v tom DEVÁTÉM MĚSÍCI nenaspali. K akci nechat tyrana vyřvat jsme se ale stále neodhodlali. Jinak je to ovšem úžasný měsíc plný nádherných okamžiků, kdy se Amálka předvádí se stále novými dovednostmi. Jako první tu bylo představení PACI, PACI. Tuhle dětskou odrhovačku jsme pak opakovali stokrát za den a s námi všichni v okolí. Amy dokázala strhnout k přeříkávání paci paci i zarputilé odpůrce infantilních říkanek. Další kousek z rukávu předvedla jen tak mimochodem. Prostě na nás koukla, jakože by si zasloužila víc pozornosti a udělala TÁK JSEM VELKÁ. Předtím jsme to do ní hučeli několik týdnů a malá nic. Ruce držela u těla a ne a ne je zvednout. Od tohoto okamžiku je ale zvedala v jednom kuse a zřejmě trénovala na cvičení CO ruce vzhůru. V tomto duchu pak pokračovala předvedením důležité vojenské dovednosti PLÍŽENÍM VPŘED. A nakonec to dlouho očekávané CHCI SEDĚT A PROTO SE SAMA POSADÍM. Dokonce to zvládla z polohy, o které naše inženýrka mechanička (MUDr.) tvrdila, že tak se rozhodně neposadí. Nevěřte promovaným inženýrům, každý modýlek je originál a má svůj jedinečný prográmek ! Naše Amy se posadila z lehu na boku, postupným odstrkáváním těla levou rukou od podložky (blbě se to popisuje, zapojte prosím fantasii). Z kolínek se posadila až v 10.měsíci. Ovšem o tom až potom. Poslední velkou událostí devátého měsíce byly první vánoce. Do prvního Amálčina Štědrého dnu jsme ovšem nevkládali velké naděje, že by to byla nějaká zázračná událost, a udělali jsme dobře. Ušetřili jsme si tak případné zklamání. K našemu překvapení malou nezaujal ani balící papír, natož dárky uvnitř. Největší zábavou byly oblíbené mašličky, se kterými si dokaže hrát hodiny, ať je pátek nebo svátek. I tak to byl ale úžasný den, protože byl svým způsobem stejný a přesto jiný než ty ostatní.

Technické údaje po 9. měsíci provozu: 8700g (hmotnost), 70cm (délka), pravidelný režim: bere za své; dovednosti: naučila se veledůležité slovo NE a HAM, vědomě volá Máma a pápá; většinu měsíce ležela jak pecka, až ke konci měsíce se doplazila pro tátův mobil a 4 dny před ukončením 8.měsíce si SAMA SEDLA. Ke všeobecné radosti dělá paci, paci a tak jsem velká. Ostatní události: ZOUBKY rostou jak po dešti (celkem 5 zubů) Nové chutě: bílý jogurt, piškot, rohlík, zkoušíme kupované kaše, ale bez úspěchu

Největší událostí DESÁTÉHO MĚSÍCE bylo bezesporu předání štafety rodičovské dovolené tatínkovi. Máme radost, že můžeme napsat - proběhlo to výborně ! Naprosto bezchybné předání štafetového kolíku kazili jen bacilové, virové a podobná havěť. Jinak vážně pohoda. Máma projevila lítost ukápnutím jediné slzičky, Amálka neprolila ni jednu. Největším projevem nevole z mámina odchodu byly pravé psí oči a v nich napsáno: "Mámo, kam zas jdeš? Nechoď!" Co dalšího tento měsíc vystihuje ? Rozhodně to byl měsíc velkých pokroků. Jakmile se Amálka vyhrabala z nemocí, začala se rozvíjet rychlostí blesku. Nejdřív se jí podařilo posadit se z kolínek a už pár dnů nato se POSTAVILA. To ji teď šíleně baví a stoupá si při každé příležitosti. Přesně v 10. měsíci udělala prvních pár krůčků kolem nábytku. Z ostatních událostí stojí za zmínku moty moty do roboty (nebojte, nepomátli jsme se), šestý zub, první úprava kadeří, které si klíďo rostly směrem do očí a potřebovaly usměrnit, a druhý hudební počin - Amálka se naučila hrát na trumpetku. Všímaví si určitě říkají: "A co ten první hudební počin ? Vždyť tu o něm nebyla ani zmínka." A všímaví mají pochvalu, neboť mají recht. První počin se ovšem odehrál už hróóózně dávno, snad někdy ve 4.měsíci, kdy Amálka projevila svou hudební genialitu hrou na klávesy. Nevěříte ??? Věřte ! A koukněte na foto. Všímaví by ovšem mohli vypustit i uštěpačnou poznámku - ha, geniální dítě, prdlajz, vždyť neumí ani lozit. Mno, zas mají ti šťouralové pravdu. Lezení nám jaksi nejde, vždycky z toho vyjde Meresjev, tedy plížením vpřed. A do třetice si berou slovo všímaví: "A co to spaní, milá paní ? (chi, chi, chi) Už jste se vyspinkali lépe ?" Moc rádi bysme jim vytřeli zrak, viď Amálko, ale lhát se nemá. Spaní je stále mizérie, ale svítá nám určitá naděje a ta se jmenuje Chamomila. Jste zvědaví, co je to za zázrak ? Je to malinká bílá kulička, která se porouchanému modýlku nenápadně přimíchá do pohonných hmot a pak se čeká, jestli to zabere. Ale nebojte a neposílejte na nás sociálku, fakt to není rohipnol. Je to homeopatikum, které má mít zklidňující účinek a podává se dětem např. při prořezávání zoubků. My tím zkoušíme opravit porouchané spaní. Přejte nám štěstí, ať to zabere !

Technické údaje po 10. měsíci provozu: 8800g (hmotnost), 71cm (délka), pravidelný režim: celkem to ujde; dovednosti: věřte nebo ne, ale fakt říká AOJ (=ahoj), Bá (=bác), čiči; sama si sedne a při držení se oprory se postaví, houpe se na kolínkách a přelízá přes překážky, dělá moty moty do roboty, kýve hlavičkou ANO a vrtí NE. Ostatní události: šestý zub  Jídlo: v jídle jsme našli to, co Amálce chutná a to jí pořád dokola. Většinou jsou to bohužel (jak to nazvala babička) konzervy (masozeleninové příkrmy) od Hippu a Hami. Do těch se snažíme propašovat námi vařenou zeleninu. U Hami jsme nově objevili ovocné přesnídávky, vynikající je meruňka a borůvka. Je to sice slazené, ale čert to vem. Jinak vaříme jablíčko, mícháme s piškoty a dětskými sušenkami. Do ovocných přesnídávek drobíme i chleba nebo rohlík. Zkoušíme i pečivo s máslem, moc jí to ale nejede. Jogurt má ráda, ale kaši jí jenom naši doma vyráběnou rýžovo-mléčnou. Mysleli jsme, že naše vypasená Amálinka bude jedlík, ale zatím je to spíš boj s každou lžičkou. Jó kojení je holt kojení a hned tak se ho asi nechce vzdát. Prso totiž neodmítne skoro nikdy.

Kdyby nebylo nočního tyrana, byl by JEDENÁCTÝ MĚSÍC pohoda, pohoda a ještě jednou pohoda. Nevím, proč jste nám nepřáli se vyspat, ale pokud jste vy ti nepřejícní - povedlo se. Amálka spí stále mizerně, budí se průměrně 5x za noc, občas si do toho šoupne hoďku, dvě, kdy je úplně vzhůru a nemíní znovu zabrat. Nám to teda zabrat dává pořádně. Chamomila ať jde k čertu a vyřvávací metoda taky. To první nemá na spaní naší berušky žádný vliv a to druhé způsobilo jediné - úplné probuzení rozčílené dcerunky, která je pak klíďo vzhůru, jak dlouho se jí zachce. Možná jste si v Deníku už přečetli, že to málem způsobilo rozvrat našeho manželství. No nic, stále se nevzdáváme. Dalším esem v rukávu je bylinkový čaj Klidné sny v kombinaci s kaší vyrobenou z mléka Hajaja. Příští měsíc vás budeme o výsledku informovat. Tak teď k něčemu zábavnějšímu. Amálka udělala¨opět spoustu pokroků. Předně, začala KONEČNĚ LOZIT po čtyřech. Někdy si dokonce dodá odvahy a leze na průzkumné výpravy. Dále zdokonaluje své foukací umění a fouká bubliny z bublifuku a bublá brčkem do vody. Taky to vypadá, že kromě hudebního génia v ní dříme i neuvěřitelný herecký talent. Její mimika obličeje je úžasná. Takové ksichty, co dělá, nezvládl určitě ani Vlasta Burian. Do toho jí rostou zoubky (už jich má osm) a tak je s oblibou cení a piluje škálu rozličných úsměvů a úšklebků. Úplně nový výraz, který jsme u ní zaznamenali, je výraz zamilovanosti. Amálčinou první láskou je mraveneček, co se polámal. Háže na něj láskyplné pohledy ihned, co se knížečka s mravenečkovým portrétem objeví v mé ruce. To nechci vidět, jak bude reagovat, až pozná mravenečka, co těžkou kládu nese.